Žil - byl jednou jeden muž
pro něhož láska byla vším
a jeho dům místem posvátným
Jednou za tři léta vyčkal
na teplou, vlahou noc
poklekl před Všehomírem a šeptal:

Prosím vás, pane
ať mám sílu nosit
vše nepoznané
prosím vás, pane
dejte mi ten pocit,
že všechno je tak jak má být

Stačí mi někdy jenom malá chvíle
letmý okamžik
nepatrný důvod k tomu žít
A jak tak život utíká
A jen vy víte čemu vstříc
vyčkám na svůj vlahý půlměsíc

Prosím vás, pane
ať mám sílu nosit
vše nepoznané
prosím vás, pane
dejte mi ten pocit,
že všechno je tak jak má být