Záblesk v očích koní, když se řítí údolím
Srdce buší, buší, zvoní, pěna nozdry pokryvá
Chvění lesklý kůže cítí jen vítr,
ať jsou plní touhy, tam nás nebývá
Zem praská jak zralý plod,
láva se valí
Žhavá a nezkrotná - všechno strhává
Podobá se slunci, v noční tmě září
to u nás občas zhasíná.
Padající kámen, hvězda stále svítí,
když propastí nekonečna letí svobodná
Rychlostí se spálí, je marný ji bránit
To my se bojíme často jen trochu rozběhnout
Utíkej, dokud máš dost síly
Tvá krev je horká láva
Utíkej, nikdy nejsi v cíli
Závod se nesmí vzdávat
Utíkej, hledej k slunci cestu
máš svoje vlastní křídla
Utíkej, ani chvílí nestůj
únavu touha střídá
Záblesk v opojení pod sebou má celý svět
Jen hrst peří nic víc není, přesto k slunci stoupá výš
Strach z pádu nevnímá,
svou píseň zpívá, dál nám
z výšek bývá úzko v hlasivkách
Jak křičí vlny v moři, když žene je vítr,
na vrcholcích bíle zpěněná sůl
Útočí a míří, o kameny se tříští,
Ta velká ta příští je vlna v nás
Utíkej, dokud máš dost síly
tvá krev je horká láva
Utíkej, nikdy nejsi v cíli
závod se nesmí vzdávat
Utíkej, hledej k slunci cestu
máš svoje vlastní křídla
Utíkej, ani chvílí nestůj
únavu touha střídá
Utíkej ani chvíli nestůj
Utíkej ani chvíli nestůj
Utíkej ani chvíli nestůj
Utíkej ani chvíli nestůj

[vanildinho]